
Zpomalte u šumperských hradeb

Šumperk neustále aspiruje na to, aby
byl svými obyvateli vnímán více jako metropole než jako provinční město. Chceme
tu udržet mladé? Tak jim tu něco musíme nabídnout. Něco, co v jejich očích
splňuje parametry velkoměsta, jestli nám rozumíte.Na tomhle už pár let pracuje
Šumperský okrašlovací spolek stojící za aktivitami a realizacemi, jež jsou
obvyklé pro větší města. Nejčerstvější počin, díky kterému se v Šumperku můžeme
cítit stejně, jako například Pražané, je instalování tzv. poeziomatu v Polské
ulici u městských hradeb. Stojí za tím Kája Hošek a Radek Auer, kteří zajistili
automat, o lavičku s chodníkem se postaralo město Šumperk, fajn kooperace.
Finálem pak je velice zajímavé místo, které vás bude ponoukat k zastavení,
zamyšlení, zaradování... "Černá roura" koukající ze země je připravena
odrecitovat 20 básní, v šumperském poeziomatu je v tuto chvíli 11
kousků. Přednost dostávají místní tvůrci, ale těšit se můžete třeba i na Jiřího
Wolkera, Josefa Kainara. Pokud někdo píšete vlastní poezii a máte nějaký vztah
k Šumpersku, pošlete básničky na info@okraslovacispolek.org, třeba vás
okrašlovací spolek zařadí na playlist, už teď na něm jsou místňáci Aleš Kauer,
Miroslav Václavek, Tomáš Matys. Další zajímavostí je, že se provozovatelé snaží,
aby básně namlouvali místní lidé, jako třeba herci Petr Král, Jan Hönig, Karolína
Ščučková, třeba děti...
Takže lidi, Šumperk žije, tak to
koukejte vzít na vědomí a žijte to s ním.