Zpomalte u šumperských hradeb

Šumperk neustále aspiruje na to, aby byl svými obyvateli vnímán více jako metropole než jako provinční město. Chceme tu udržet mladé? Tak jim tu něco musíme nabídnout. Něco, co v jejich očích splňuje parametry velkoměsta, jestli nám rozumíte.Na tomhle už pár let pracuje Šumperský okrašlovací spolek stojící za aktivitami a realizacemi, jež jsou obvyklé pro větší města. Nejčerstvější počin, díky kterému se v Šumperku můžeme cítit stejně, jako například Pražané, je instalování tzv. poeziomatu v Polské ulici u městských hradeb. Stojí za tím Kája Hošek a Radek Auer, kteří zajistili automat, o lavičku s chodníkem se postaralo město Šumperk, fajn kooperace. Finálem pak je velice zajímavé místo, které vás bude ponoukat k zastavení, zamyšlení, zaradování... "Černá roura" koukající ze země je připravena odrecitovat 20 básní, v šumperském poeziomatu je v tuto chvíli 11 kousků. Přednost dostávají místní tvůrci, ale těšit se můžete třeba i na Jiřího Wolkera, Josefa Kainara. Pokud někdo píšete vlastní poezii a máte nějaký vztah k Šumpersku, pošlete básničky na info@okraslovacispolek.org, třeba vás okrašlovací spolek zařadí na playlist, už teď na něm jsou místňáci Aleš Kauer, Miroslav Václavek, Tomáš Matys. Další zajímavostí je, že se provozovatelé snaží, aby básně namlouvali místní lidé, jako třeba herci Petr Král, Jan Hönig, Karolína Ščučková, třeba děti...
Takže lidi, Šumperk žije, tak to koukejte vzít na vědomí a žijte to s ním.